3x Hurá! Je to tam! První jarní zápas a hned 2 body. Optimistický začátek pro nás, kdo věříme, že vykopeme zpátky „šestku“. Zápas jsme měli od začátku v režii a s výjimkou vyrovnání na 1:1, jsme nedopustili drámo. Nutno podotknut, že soupeř byl odevzdaný, s přemírou respektu a vůbec – vcelku hovnohrající! Výsledek 5:3 napovídá, že by se mohlo (alespoň co se vstřelených gólů týče) blýskat na lepší časy. Vyzdvihnul bych zejména Mongola, který hrál v sobotu vskutku pravým (seniorským) srdcem, dal dva kousky a také byl náležitě ohodnocen. Pokulhával překvapivě Lupus, kterej byl zřejmě v pátek málo chlastat, a tak to s tou muškou a přehledem nebylo dvakrát košér. Hold si Honzíku budeš muset v pátek trošku přiložit… A budeš mít příležitost. Po předlouhém čekání jsem se konečně dočkal vstřelené branky v barvách Seniorů, a tak vás nikoho nemine moje zápisné v Nebíčku (to je to podruhé hurá). Potřetí hurá je, že jsem nezaznamenal nějakej výraznej kiks v Sousedově podání, takže i on předvedl nadstandardní výkon. Neříkám, že nemohl občas podržet, ale snad je tatam ona podzimní tragédie. Jen kdyby občas ubral boxu a ten míč chytil. Ale to už jsme si asi zvykli… Takže sečteno podtrženo - všem děkuji za předvedený výkon a těším se na následující mač.
Výkon sudího z nedostatku času a trpělivosti nehodnocen ! P.S. V pátek večer všichni nástup do Nebe – bude soustředění…
Jirka
Komentář rozhodčího: Do 16. minuty nebyly žádné brankové příležitosti a pak během pár minut padly čtyři branky, jež rozhodly o osudu utkání. Hrálo se v rychlém tempu. (nejl. hráč: Mongol)
Poločas: 3:1.
Sestava: Soused (5.7) - Djedek (5.7), Lupus (3.8), Milan (6.4), Bulmen (4.2) - Bagr (5.3), Peki (5.4), Radek (5.5), Džony (6.5), Jirka (6.3), Mongol (7.8) Branky a asistence: Mongol (Džony) 1:0, Jirka (Džony) 2:1, Džony (Peki) 3:1, Mongol (Milan) 4:1, Peki 5:1
Dívám se do monitoru a přemýšlím nad všudypřítomnou korupcí ve sportu. Člověk, jenž je tímto znechucen mnoho nezmůže, a tak se raději vydává sobotu co sobotu na černé hřiště pražského Pankráce. Bylo tomu tak i při svitu jarního slunce dne osmého dubna. Několik chlapců neurčitého věku, mozkových buněk, vyznání, sexuální orientace a především pak s láskou v srdci ke svému brankáři si opět zaběhali, zakopali, zapískali, zapopíjeli, zakouřili a někteří i zanadávali. Bylo v celku pro oko mé svůdné příjemné sledovat, kterak nejfousatější hráč na hřišti skóruje, nejnovější spoluhráč přidává gól číslo dvě, mistr „Rychlé nohy“ přidává zářez s číslem tři a nakonec i hoch s vizáží a bojovností psa bojového plemene zasahuje čtvrtý úder neschopnému soupeři, který ač vybaven neumětelností kopání do míče se snažil dostát alespoň svému názvu – FC Guláš – neuměli zhola nic, co má co společného s fotbalem, takže výhra Seniorů Praha byla povinností. Více nenapíšu, protože mě tlačí čas a zadní tvář. Škoda, mohl jsem napsat báseň…tak příště. Na shledanou.
P/S po zápase a konzumaci pití následoval i velmi chytrý trénink tří borců z našeho týmu. Pochopitelně pod dohledem kapitána. Tímto apeluji na ostatní, aby příště posečkali s odchodem, neboť i po zápase se dá ještě něco přiučit…
Marco van Holubec
Komentář rozhodčího: Senioři byli po celý zápas lepší a zaslouženě vyhráli. (nejl. hráč: Džony)
Už v sobotu sem měl dost jasno, co o tomhle zápasu napíšu. Nicméně s odstupem času musím konstatovat, že to v podstatě až tak úplně hrozný nebylo. Opravdu děsivej byl jenom začátek, kdy jsme v podstatě vůbec neměli tušení, co je to obrana, co je to přihrávka, co je to pohyb, co je to fotbal. Postupem času se všechny tyhle herní činnosti zlepšovali a ke konci už jsme předváděli vcelku standardní výkon. Jedinou naší slabinou po celý zápas bylo to, že v podstatě neexistovala záloha. Útočili jsme ve třech a bránili ve dvou, což zrovna s tímhle soupeřem nebyla dobrá taktika.
K jednotlivým hráčům:
Brána
Soused - podal v podstatě průměrný výkon. Nešlo na něj moc střel, které by ho nechaly vyniknout. Nic to nemění na skutečnosti, že poslední dobou, je na něj docela spoleh.
Obrana
Lupus - tedy já - od začátku sezóny hraju jak pyčus. Sem línej, nepřistupuju k hráčům dostatečně včas a rychle a osobní souboje flákám. Technika a přesnost šly taky přes zimu do hajzlu. Slibuju, že se budu zápas od zápasu lepšit.
Dědouch - tenhle zápas se mu ouplně nevyved, nicméně dalo by se to považovat za momentální zkrat, páč předchozí zápasy byl v podstatě bez chybnej.
Milan - nejlepší Džonyho nápad. Dát Milana do obrany bylo to nejlepší, co vymyslel. Milan je brousek, přes kterýho v sobotu prošlo jenom hodně málo balónů, a navíc mohl chvíli před koncem rozhodnout zápas v náš prospěch. Nechápu, jak může tenhle typ dostávat tak málo bodů v osobnim hodnocení.
Záloha
... ???
Útok
Džony - náš Teplo podal standardní výkon. Už tradičně šel příkladem v osobních soubojích, obzvláště bojovně v době, kdy jsme prohrávali a vypadali jsme na ručník,ovšem napodobil ho jen málokdo... bohužel
Jíří - naše hvězda jasná. I on předvedl svůj standardní výkon. Standardně makal. Standardně bojoval. Standardně přihrával, nabíhal, kličkoval, skóroval, prostě hrál fotbal.
Bagr - tak mě napadá, že si ani moc nevybavuju nějakej obzvlášť temnej... nebo naopak výrazně světlej moment v sobotnim zápasu, kterej bych Bagřišti připsal... takže asi dobrý.
Mongol - Mr. Patička v sobotu s nim byla nuda, žádná pata, žádnej gól... byl ňákej rozmazanej.
Peki - zimní trénování se na něm podepsalo, jeho hra nejni tak chaotická a i v sobotu podal pěknej výkon.
Radeček - pozitivní informace ze sparťanských kotlů na něj dolehly ve značné míře. Tak z toho dal gól.
P.S.: omlouvám se za strohost, ale sem čerstvě přestěhovanej, unavenej a nezvyklej na novej byt, takže mi to maličko leze na palici
Lupus
Komentář rozhodčího: Vyrovnaný zápas, který skončil zaslouženou remízou. (nejl. hráč: Jirka)
Na tuto sobotu nám rosničky předpovídaly, že bude hnusně a tak taky dopadla naše účast. Konečně nás nebylo na střídání tolik a tak jsme se mohli parádně vyšťavit! Bez Lupuse, rychlonožky a kapitána na horách jsme začali první poločas celkem opatrně a hráli jsme na jistotu vzadu, což se i celkem vyplatilo a tudíž soupeř neměl nějakou vyloženou šanci. Naopak na druhé straně mohl náš zádař dát dva góly, ale soupeřův gólman se pěkně vytáhl a obě mu chytil. V jednu chvíli to vypadalo, že Peki dá opět gól zády, ale tentokrát nemířil přesně! První poločas byl jinak bez větších ofenzivních hrátek. Do druhého poločasu přišel konečně podavač míčů Wratiburgr a tak jsme se mu za odměnu chtěli odvděčit nějakým tím gólem. Nyní je třeba podotknout, že Bulmanovi se prostě góly neuznávají a po krásné kombinaci s Pekim zavěsil, ale rozhodčí, který byl jinak vcelku kvalitní, si vymyslel, že míč už byl v autu. Kdyby to ale pískal včas! To ale přišla největší šance v podání soupeře, který si míč potáhl až skoro k tyčce a protože Bagr nestačil odkopnout do zámezí a tak jsem to zkušeně narval do tyčky, od které se míč odrazil napříč celým vápnem a šel do autu na druhé straně. Ani ne minutu nato se snad poprvé v zápase Milan rozhodl zaútočit a s Jirkou běželi na dva obránce, které si rozebrali, ale naneštěstí to gólem neskončilo. Na to už se nemohl dívat Jirka, tak poté zkusil z úhlu vystřelit do protilehlé strany branky a vedli jsme 1:0! Soupeř se začal více a zbytečně rozčilovat a vytáhl do útoku poměrně vyrostlého hráče, který byl o hlavu větší než my všichni dohromady! Prostě jsme mu nedošáhli ani rukou na krk a natož na hlavu! Naštěstí měl Soused celkem svůj den, tak mu ukazoval pěstičky před obličejem a všechno boxoval ven. Přestože si soupeř nevypracoval žádné tutovky, tak se jeho tlak zvyšoval a na to se nemohl očividně dívat Milan, tak se ještě před půlkou hřiště opřel do balónu a narval ho na bránu a jinak do té doby vynikající brankář si to álá old SoSad nechal projít mezi nožkami a nestihl zasednout! Od té chvíle už se prakticky nic nedělo, Soupeř byl bezzubý a ještě jsme mohli akorát zvýšit svůj náskok, a tak nakonec jsme zakončili naše vítězství dle nepředpokladů za slunečného počasí! Všichni podali slušný výkon a můžu říci děkuji! S kapitánskou páskou na bedrech jsem snad očistil své jméno od minel z minulého zápasu a doufám, že už se to nebude opakovat! Tož příště na Přezletice a masóóóó, masííííčkóó!
Djedek
Komentář rozhodčího: První poločas byl bojovný. Šancí na obou stranách poměrně málo. S přibývajícím časem rostla převaha NJ, branky se ale nedočkali. Druhá půle se odehrávala ve stejném duchu jako první, akorát s tím, že iniciativu převzali domácí, kteří proměnili dvě šance (druhou po jediné chybě gólmana). Za první poločas by utkání slušela remíza. Hosté bojovali do poslední minuty. (nejl. hráč: Bulmen)
Poločas: 0:0.
Sestava: Soused (7.0) - Djedek (7.0), Milan (7.9), Bulmen (6.4) - Bagr (5.4), Peki (6.1), Mongol (5.9), Jirka (7.3) Branky a asistence: Jirka (Mongol) 1:0, Milan 2:0
5.kolo (So 6.5. 10:00 Pankrác 1)
Senioři Praha "A"
-
SK RSC Přezletice
7
0
Tento den se opravdu vydařil. Zápas, maso, pivo, počasí ... Není fakt na co si stěžovat :-)
Ale popořádku:
Tým ze Středních Čech se k utkání dostavil včas, což se rozhodně nedalo říci o rozhodčím, který se neobtěžoval vůbec. Nakonec po domluvě pískal jejich známý za dopomoci Amura a posléze malého Bagra. Prvních pár minut jsme se na hřišti tak jako obvykle, rozkoukávali a čekali, co předvede soupeř. Nicméně mimo pár docela zajímavých autů těsně před vápno, nepředvedl nic. Takže jsme to vzali do svých rukou. Ať to bylo, jak to bylo, prostě z Džonyho nohy přistál míč Bagrovi na hlavě a ten nekompromisně zavěsil - 1:0. Neuplynulo ani pět minut a Džony se zorientoval ve skrumáži před bránou nejlépe a prostřelil brankáře Přezletic podruhé. Nic, co by stálo za zmínku se již neudálo. Jo, snad možná, že jsme dostali tyč, ale bez toho byste byli prostě moc vklidu :-).
Po změně stran nás soupeř na asi pět minut zatlačil s cílem snížit. Všechno se zvládlo (opět s přispěním břevna - slunce, no). Ale pak už se ukázala asi největší slabina Přezletic - obrana a brankář. Sice je pravda, že postupem času to už asi vzdali, ale my toho využili a padalo tam prakticky vše. Na 3:0 upravil Jirka, když mu Radek před prázdnou bránou nahrál (na tomto místě bych Radka rád pochválil za tuto přihrávku, neboť: "Stejně bys to nedal." :-)). A pak už to bylo v rychlém sledu. Džony, Milan (po povedené Bagrově přihrávce) a nakonec završil hattrick Jirka - čímž získal i svou první Alkohol trophy. Všichni na hřišti dle mého podali více než slušný výkon. Djedek se dočkal přihrávky, Jirka hattricku, Bagr prvního gólu, Radek přihrál, Milan dal branku v druhém zápase v řadě, Džony se trefil hned dvakrát a ještě přihrál... Pekimu záda tentokrát nevyšla, ale šancí na gól bylo dost a Lupus pro změnu byl určitě tím nejhezčím klukem na hřišti :).
A pak maso, bago, pivo, ... Ideální odpoledne.
Na zápas sem dorazil poměrně vyflusanej z pátečního výkonu v Nebíčku. Na hřišti už byli Milan s Pekim, kterejm se leskla očička asi jako mě, který chlastali v Nebi taky (starej Soused srabácky zdrhnul dřív (o 20 min. – pozn. editora). Nicméně na výkon to nemělo vliv, jak se dočtete později. Pánové z Vozovny Hloubětín přijeli služební tramvají, kterou zaparkovali hned vedle hřiště. Mohutné korpusy, připomínající, revizory nevěstili žádnej lážo plážo fotbal.
Zápas začal podle našich představ, prvních 5-10 minut bylo asi nejlepších z celýho zápasu – rychlé přihrávky na 1, 2 doteky, několik jedovatých střel, bohužel bez kýženého gólu. Zmiňované korpusy se ale brzy vzpamatovali a začali běhat, útočit, prostě hrát fotbal, což nás trochu zarazilo. Na to se nechtěl už dívat Djedek, kterej vzal balón, projel celý hřiště, přihrál Mongolovi a ten vrátil před prázdnou bránu Pekimu – 1:0!
V poločase jsme si řekli, že budeme hrát vzadu na jistotu, což se nám nějak nepodařilo uskutečnit. Podcenili jsme střídání, soupeř toho využil a srovnal na 1:1. Tenhle zápas byl životním pro Pekiho, kterej po skrumáži před brankou dokázal dotlačit do sítě i druhej gól – 2:1! (nový kopačky zřejmě sedly). Pak ovšem přišla i moje černá chvilka, kdy jsem si nedokázal pohlídat nabíhajícího tramvajáka a ten srovnal na 2:2. Mám pocit, že v tu chvíli asi mnoho z nás nedoufalo, že zápas dovedeme do vítězného konce. Klika ale stála při nás, když mě Milan našel samotnýho před brankářem a asi napodesátý se mi ho konečně podařilo prostřelit – 3:2! V závěru ještě Milan pojistil výsledek a svým důrazem stanovil konečné skóre na 4:2!
Na závěr musím pogratulovat pánům z Vozovny, který mě opravdu překvapili svým výkonem. Byli rychlý, důrazný, fotbalový. Prostě nechápu, jak mohli dostat 6 od Přezletic.
Byl to asi nejtěžší zápas v této sezóně, kdy jsme se na výhru opravdu nadřeli. Tramvajím zdar.
Džony Peki střílí Vozovně branku:
Komentář rozhodčího: Remíza by byla spravedlivějším výsledkem.
Poločas: 1:0.
Sestava: Soused (5.9) - Milan (7.6), Djedek (6.8), Bulmen (6.2), Lupus (7.0) - Bagr (5.8), Džony (6.9), Peki (8.0), Mongol (5.7) Branky a asistence: Peki (Mongol) 1:0, Peki (Milan) 2:1, Džony (Milan) 3:2, Milan 4:2
Zápich z nutkání
Tak sme to v sobotu zasejc dokázali. Byl to poměrně zvláštní zápas. Než rozhodčí prvně hvízdnul do píšťaly, Džony určil taktiku:“Musíme dát aspoň vo jeden gól víc než soupeř, jinak to nevyhrajem!“ Tenhle plán vymejšleli s Jirkou asi do tří do rána v hospodě. Nutno uznat, že po takhle emotivně silnym projevu našeho nejvyššího sme šli do zápasu s daleko většim elánem.
Ve zhruba druhý minutě si Džony usmyslel, že začne s plněnim plánu. Postavil se k balónu, zhruba dvacet vteřin nic nedělal, a když se k němu konečně domotal jeden ze soupeřů, tak geniální přihrávkou (cca dvoumetrovej pas do území nikoho) našel Milana, kterej nelenil a vopřel se do toho. A jak už to tak bejvá, Mílova jedovka skončila v síti. 1:0.
Pak se chvilku nic nedělo až do tý doby, než sme kopali roh. Lépe řečeno Jiří kopal. Sebral sem svejch skoro devadesát kilo a dostrkal je do vápna. Jirka si takticky počkal, až mě soupeř díky smradu z dresu opustí, a pak mi to posadil na hlavu. Bylo to snad prvně, co sem byl rád, že mám pleš. Hlavou sem mířil do vinglu, aby to nějak vypadalo, ale ten bych stopro netrefil, a v tom se ukázala genialita nás, plešatců. Míč se svezl po holý lebce tak, že od ní zamířil do spodních pater branky, kde nějak chyběl gólman a byl z toho gól. Můj druhej hlavou. Ne letos… za život! Byl sem na sebe fakt hrdej. Mimochodem i Jirka byl pan hrdej. Už mu teď nikdo nemůže říkat, že je to TEN ZMRD, CO NENAHRÁVÁ NA GÓLY. Teď už se hrdě může honosit titulem TEN ZMRD, CO JEDNOU NAHRÁL? 2:0
Po několika pokusech soupeře o vsítění gólu, nutno říct, že ty pokusy se hromadily a naše obrana chvilkami plápolala, přišla chvíle nejmenšího (myšleno v centimetrech vejškovejch) hráče hřiště. BULMEN se rozhodl, že sme toho dali zatím málo a tak překrásně (už si nevzpomínám jak to přesně bylo) vyslal Jirku do gólovky, v kterejch se tenhle TEN ZMRD, CO JEDNOU NAHRÁL (a pánu Bohu za něj zaplať) plete jen velmi sporadicky. 3:0
Do konce půle přišli ještě dvě světlý chvilky. Mongol využil svou báječnou kopací techniku k nahrávce na můj další gól a já pro změnu taknějak rozehrál kopanej aut, balón si vzal Milan, a protože moc nevěděl co s tim, tak dal pátýho fíka, aby se soupeř nenudil. 4:0, 5:0
Pak přišla ona půle, kdy sme si řekli, že útočná fáze dobrá, ale obrana stojí za hovno. Hoříme a v podstatě si s náma soupeř pohrává. Malinko sme zapomněli pochválit Souseda, za to, že chytá… vlastně mě tak napadá, že sme ho zbuzli za teplej gól, kterej dostal. Soupeř zahrával standartku, po který se z pravý strany rozpřáhl pan Kladivo a vymet Sousedův bordel z vinglu. Soused to voplakal, protože si na balón šáhnul, ale vzhledem k tomu, že je divnej a nemá normální počet prstů na ruce (tedy 6), tak mu to prtíky jenom blízlo a bylo to tušim čtyři jedna (v podstatě to bylo šumák). No takže sme si vo přestávce vyčinili a do druhý půle sme nastoupili eště hůř.
Druhá půle byla hrozná. Nedařilo se nám směrem dopředu a vzadu to byl taky chaos. Vrcholem byl moment, kdy soupeř kopal roh, naši obránci se postavili na hřiště a hlídali, jestli soupeři neutíká při kombinaci meruna. Nutno uznat, že to pohlídali dobře. Soupeři meruna neutekla a ty vstřelili Taky Smutnýmu druhej gól (týhle akci tleskali i některý z nás, protože fakt připomínala fotbal v jeho pravym slova smyslu). 5:2
Za tohohle stavu sme už začínali bejt nervózní. Přeci jenom vedli sme jenom vo tři góly a do konce zápasu chyběla asi čtvrt hodina. Nejvíc nervózní byl asi Bagr, kterej už se na tu holotu nemoch koukat, tak posunul míč na Džonyho a ten uklidnil naše řady přeteplým gólem. 6:2
Pravděpodobnym vrcholem skončil náš galavečer v momentě, kdy Milan vykopal balón z chumlu soupeřů, nahrál Pekimu a ten nechytatelnou dělovkou o rychlosti a trase Poborskýho dloubáku nacpal balón do pravýho vinglu soupeřojc brány. Jejich gólman takovou záludnost nečekal a vzhledem k tomu, že tomu Peki dal rotaci jak sviň, tak gólman vytvořil neuvěřitelnou sousedovinu. Tenhle dloubák mu prosvištel rukama a propad mu za záda. 7:2 a vodchod na párek.
Tenhle zápas se mi moc líbil z několika důvodů:
1. vyhráli sme 7:2
2. dal sem dva góly a nahrávku a do konce sezóny si už můžu v klidu…. nene, to za mě zvládne Bulmen
3. nejlepší z řad soupeřů vo nás prohlásil, že sme běhavý… což je možná tim, že soupeř měl věkovej průměr na veteránskou, ale i tak to potěšilo
4. viděl sem prvně surfovat nahatýho barokního anděla… (Bulmen ve sprše, při přesouvání ručníku)
5. Snad nejlepší chvílí byla Mongolova pata. Zákeřně sem mu náhrál, Mongolmíra se pokusil… vo…. já nevim. Vypadalo to jak pokus vo stoping nebo rádoby pata, nicméně místo obojího si hrdě na míč stoupnul, což mu hodilo kopyta hore a Mongol hodil krysu jak sviň. Bylo to dost osvěžující.
Na závěr bych eště rád vyjasnil tři věci:
1. Bulmena sem tolikrát zmínil, neboť původně měl psaní psát von, ale protože je to Kísa Pyčelá, tak to hodil na mě
2. Souseda sem nechválil, protože je to tradice
3. Píšu jak prase, páč mě to baví!
Buďte sraví,
Lupus Jak nejlépe využít čas, když je hráč střídán:
Komentář rozhodčího:
Poločas: 5:1.
Sestava: Soused (7.1) - Bulmen (5.9), Lupus (8.1), Milan (7.9) - Jirka (5.9), Džony (7.2), Bagr (5.8), Mongol (5.3), Peki (6.0), Radek (6.2) Branky a asistence: Milan (Džony) 1:0, Lupus (Jirka) 2:0, Jirka (Bulmen) 3:0, Lupus (Mongol) 4:0, Milan (Lupus) 5:0, Džony (Bagr) 6:2, Peki (Milan) 7:2
8.kolo (So 27.5. 10:00 Pankrác 1)
Senioři Praha "A"
-
Vaňous
2
1
Tak zaprvé omluva , že je komentář až ve čtvrtek. Sorry ,ale práce nepočká. Za druhý co jsme to předvedli za výkon?! Jak mám psát komentář k fotbalu, když to s ním moc společnýho nemělo? No zkusím to. Začátek byl strašnej a po dlouhém přemýšlení sem našel viníka .A vítězem se stává: KONDA! Sorry, ale jako zástupce kapitána jsi selhal. Správně jsi rozdělil obránce a útočníky, ale zapomněl jsi nadiktovat průběh zápasu. A podle čeho jsme pak měli hrát, když nevíme kdy dát gól, jak rychle vést a o kolik? Z toho nám vyšla spousta nepřesných přihrávek, žádná šance, neschopnost podržet balon (Džony hodně chyběl), zkrátka antifotbal. Víc se toho o prvním poločase napsat nedá, kromě toho ,že jsme měli šanci na rychlý protiútok po soupeřově rohu a prásk prohráváme. Druhou půlku jsme začali rozhodně úspěšněji (Konda to malinko líp nadiktoval). Napadali jsme , běhali a hlavně STŘÍLELI! Obzvláště Bulmen ukázal, jak je to jednoduchý. Po autu zpracoval kozama a z otočky vymet šibenici. Nádhera a nominace na gól roku. O chvilku později zase nějaká Bulmenova střela (průběh akce si nepamatuju) a najednou vedeme. Musím si přihřát polívčičku a pochválit se, protože Bulmen šel na hřiště díky mojí lenosti. Jinak mám pocit , že se toho moc zvláštního nedělo, soupeř se snažil o vyrovnání, my o rychlé brejky (já spálil tak dvě šance na zvýšení, tzn.normálka) a k vítězství jsme to nějak dotáhli. Hurá a nikdy více takovouhle hrůzu. Pro úplnost, hrálo se slušně, kdo zrovna prohrával ten běhal pro balony a soupeř si asi plichtu zasloužil.
Nejlepší hráč:Bulmen
P.S. Jelikož pracuju s kokotama, tak si zápis můžete přečíst až v sobotu. Jo a taky za to může globální síť u mě doma. Prostě odmítla Sousedovi poslat mail. Asi se ho bojí.
Radek
Komentář rozhodčího: V první půli velmi vyrovnané utkání s mírnou převahou domácích. Senioři ale po změně stran dvěma krásnými střelami výsledek otočili.
Naše první porážka a chlastačka.
Tak jsme se opět sešli jako každou sobotu na bitevním poli TJ Pankrác . Kdo by čekal hojnou účast, tak by se mýlil. Jistý postup, jeden hráč na střídání, omlouvá se jedině Bagr, který se pilně připravoval na velkolepou chlastačku a na smrtící piknik.
Tak tedy k zápasu. Začali jsme velmi aktivně v domění jasného vítězství, bohužel to jsme se asi mýlili. Velmi dobrá obrana Knoflíčka, šup sem šup tam, break a gól v naší síti. Něco podobného se nám opět stalo v druhém poločase, co nadělat. Víc asi zápas nebudu rozebírat, poněvadž se soustředím na míč, na spoluhráče a na depo. Blahopřeji soupeři a nám jedině můžu políbit prdel.
Bohužel pro nás vše ještě neskončilo, jelikož jsme dostali po zápase další náklep v podání domácí vodky a žrádla. Tím bych chtěl popřát a dík správci Pankrác. Takovej menší předkrm a šup do Dobříše.
Bagr nás hezky přivítal, pogratuloval k prohře, a obohatil velmi chutnými steaky a samozřejmě pivsonem – náš chlastací den teprve začíná. Za krásného počasí jsme konečně pořádně chlemstali, žrali a rozebírali zápas a proto jsme někteří museli dát fočus mezi stromy, aby jsme si dokázali, kdo byl nejlepší na hřišti. Myslím, že to vyhrál Soused v pozici lehni a neuhni míči . Velmi zajímavej den jsme ukončili každoroční dýzou. Co dodat, myslím, že i přes porážku se den vydařil.
Nejlepší hra: tref Souseda a vyhraj
Nejlepší spáč: Djedek (14 hodin)
Nejlepší balič: Johny
Nejlepší tým: Senioři čekající na smrt
Váš nejlepší Bú (Peki)
Komentář rozhodčího: Senioři už měli jistotu postupu, takže hráli uvolněně a většinu zápasu tvořili hru. Baník vsadil na zajištěnou obranu a rychlé protiútoky. Jeden z nich se ujal ve 13. minutě, kdy po pěkné narážečce (dostal to od nás balonem do kulí, pozn. Soused) skóroval Chrt. Ani ve druhé půli se obraz hry příliš nezměnil. Baník pod dohledem internacionála Knoflíčka trpělivě a zodpovědně bránil a domácí cestu do jeho branky prostě nenašli. Naopak před koncem utekl agilní Divoký a věren svému jménu razantně pojistil důležité body pro Bohuliby.
Před naším posledním zápasem sezóny mnozí z nás museli řešit takřka neřešitelný problém a to, jak se dostavit na hřiště již v 8:45. Naštěstí jsme tento problém vyřešili lépe než náš soupeř, který měl problém s tím se sejít, a do začátku utkání vstoupil oslaben o jednoho hráče.
Do utkání jsme vstoupili velmi aktivně a už ve třetí minutě jsme vedli 1:0. Johny utekl po křídle nahrál mi před bránu a povzbuzen zprávou, že Ronaldo váží stejně jako já a přitom je menší, jsem nezaváhal a velmi prudkou ránou do středu branky prostřelil soupeřova brankáře. Za další dvě minuty to bylo již 2:0. V zápase velmi aktivní Konda nahrál před branku Pekimu, který byl na hřišti jen 10 vteřin, ten sice nejdřív o míč zakop, ale přesto se zorientoval dřív než všichni ostatní a nakonec poslal míč do brány. Poté se hra trochu vyrovnala, z čehož jsme poznali, že soupeři dorazil další hráč, ale i přesto jsme za chvíli přidali další branku. V soupeřově vápně nejvýše vyskočil Lupus, hlavou se opřel do míče a ranou pod břevno skóroval. No spíš trefil břevno od toho se míč odrazil na záda soupeřova brankáře a padal na brankovou lajnu, soupeřův brankář se ho pokusil vyrazit, ale jak se shýbal pro míč rukou si ho vrazil do vlastní branky, ale jinak “HEZKEJ GÓL“. (Tato branka byla až na 3:1. Pozn. Soused)
Pak jsme vlastní chybou umožnili soupeři snížit. Lupusovi se nepodařilo rozehrát míč, kterej špatně odkopl mě protože jsem byl právě v tu chvíli trochu dezorientován jsem ho neodkopl nechal se o něj lehce připravit a umožnil tak soupeři nahrát volnému hráči před naší brankou, který nám dal gól. Nebyli jsem ale smutní dlouho za chvíli Konda házel míč a Peki hlavou dal svůj druhý gól. Poločas jsem tak vyhráli 4:1.
Celou druhou půli jsme byli jasně lepší, měli spoustu šancí, ale nedařilo se nám trefovat branku a hlavně Peki se snažil o hattrick. Soupeř měl jen jednu velkou šanci. Na hranici vápna se dostal k odraženému míči a prudkou střelou mezi Sousedovi nohy se pokusil dát gól. Soused ale předvedl jeden ze svých zázračných zákroků a míč prostě zasedl, kdo Souseda zná, ví jak to vypadá. Byl to tak neuvěřitelný zákrok, že i rozhodčí se musel jít přesvědčit zda míč přece jen neskončil v síti.
Dalším zajímavým momentem druhé půle je Milanova žlutá karta za jeden hrubý faul. Ještě pár slov k Milanovi, je to jistě vynikající hráč, ale že si ve druhém poločase vybral o hlavu menšího hráče, kterého neustále šikanoval... Ten se po každém souboji s Milanem seznámil s pankráckou škvárou a zápas zakončil špinavý, odřený, nasraný a bez sebevědomí.
V 60 minutě jsme přidali další gól. Milan rozehrál přímý kop na Johnyho a ten prostřelil brankáře. Rozhodčí (mimochodem velmi kvalitní) pak protáhl poslední minutu asi na čtyři. Nejspíš i on tušil že se stane něco velkého, vzduch byl nabit něčím velkým a pak se to stalo. V poslední vteřině, poslední minuty posledního zápasu sezóny, dal Konda gól a jako poslední hráč našeho týmu v této sezóně skóroval.
Postup do šestý ligy jsme pak zapili šampusem a oslavili triumfální jízdou okolo pankráckého hřiště na korbě zahradního traktůrku řízeného místním správcem, kterému tímto třikrát HURÁ.
Večer pak následovala oslava deseti let naší existence ale o tom na jiném místě.
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.
Tabulka a střelci
