Zápas dvou rozdílných poločasů - nejprve jsme spali a pak nám soupeř dovolil hrát :-). Než jsme se rozkoukali, bylo to 0:2. Hned ve druhé minutě došlo ke klasickému brejku, kdy Djedek zůstal vzadu sám a přečíslení dokonale Libeňští využili. Za moment situace jak přes kopírák, opět jsme měli problémy s vracením se. Chvilka klidu a bum, třetí gól - povedená střela o tyč, kterou jsem zřejmě dobře neodhadl - 0:3. Po čtvrthodině jsme dostali i poslední branku v naší síti po akci, která si v ničem nezadala s předchozími. Opět přečíslená obrana, střela na vápno, tam volný hráč a zahnutým pérem skóruje :-(. Po změně stra se hra výrazně změnila. Najednou bylo více prostoru, soupeř nás šetřil a jestli se dvakrát trefil mezi tyče, tak je to moc. Mohli jsme toho využít ve svůj prospěch a také se tak stalo. Nejprve Tomáš vyslal Bagra, který "nekompromisně" zavěsil a pak Džony nahrál Milanovi, který se také nemýlil. 2:4 vypadalo nadějně, ale vzhledem k tomu, že do konce moc minut nezbývalo, nedotáhli jsme utkání k vytoužené remíze. Za povšimnutí určitě stojí simulační výkřik gólmana soupeře, který když zjistil, že na míč nedosáhne, tak zařval a padl ;-). Každopádně jsme poznali, že liga začala a my chytli vlak o 30 min. později než ostatní. Snad to nevadí a hned v sobotu nakopeme hráčům Rosscrocku rozkrok!
Komentář rozhodčího: První poločas se odvíjel v režii domácího týmu a skóre postupně narůstalo. Po přestávce se situace obrátila a laxní hrou dovolili soupeři snížit. Hosté ale nabízené šance zúročili pouze dvakrát.
Tak jsme se sešli bez našeho kapitána k druhému zápasu. Až na vylitého malého bagra jsme dorazili v hojném počtu a tak jsme mohli i střídat. Na zápas se akreditovali tři fanoušci, z toho jeden čtyřnohý, který nám chodil pro balóny. Prostě parádní atmosféra. Ale asi nám plné tribuny svazovali nohy a tak stál fotbal stručně řečeno za hovno! Fanoušci se dožadovali gólu, který by nepřišel asi ani po celém dni hraní. To, že Tomáš netrefí branku už jistě všichni víme, ale že se celý zápas bude Milan pohybovat v útoku a nedáme gól už je na pováženou. Jeden z fanoušků, ten čtyřnohý, málem u zápasu usnul a to v parádním lehátku. K fotbalu není skoro co říct, na obou stranách občas byl nějaký náznak šance, ale zůstalo jen u náznaku. Jak by se dalo říct v naších prvoligových luzích a hájích - MÁME BOD! A to je jediná radost onoho zápasu. Po zápase se konala grilovačka, která prý dopadla dobře, večer vyhrála Sparta titul a mam takový pocit, že neznám nikoho kdo by se v sobotu neopil ať už na oslavě titulu, žalu, narozenin a podobně. Bagře, a z hospody se pulitry neodnášejí! A když už, tak prázdný a ne s plným pivem!
Komentář rozhodčího: Vyrovnané utkání bez vyložených šancí. U obou týmů dominovala obrana nad ůtokem. (Nejl. hráč: Milan)
Poločas: 0:0.
Sestava: Soused - Djedek, Bagr, Lupus, Milan, Peki, Mongol, Tomáš Branky a asistence:
2.kolo (So 21.4. 11:15 Tempo)
Senioři Praha "A"
-
FC Manny
3
 
3
Slunečné dopoledne přilákalo do ochozů mnoho našich fanoušků či nemohoucích hráčů ... čtyři + pes. Poté, co byl Milan, jako hlavní obránce, upozorněn na žluté trenky (Pešek), které má střežit, rozherálo se. Rozehrálo se a padla první branka a to do naší sítě. Milan se nějak ukopl, nebo mu zasvítilo slunce do oka, ale prostě mohutného útočníka poslal neomylně do brejku a ten nezaváhal - 0:1. Vzápětí se podařilo téměř to samé, ale stejný hráč napálil míč jen do břevna. Teď jsme začali hrát zodpovědně ... a hlavně jsme se tlačili dopředu. Osobka na jejich útočníky fungovala vcelku dobře. Nicméně z našeho tlaku jsme trefili jen břevno a tyč, zatímco Pešek z Manny ukázal, jak se střílí. Obtočil se kolem Djedka s Milanem a střelou k tyči zvýšil na 0:2. I v tento moment jsme se snažili hrát a střílet, zejména Jirka a Tomáš (a ani střízlivý pooperační Radek, který dokonce trefil branku). Na druhé straně Milan a pak i Džony opět nabídli soupeři brejkovou šanci. Tentokrát však nic. Obrat byl ale nádherný. Z tlaku jsme dokonce dokázali do poločasu otočit!!! Nejprve Milan z výkopu našel Tomáše (který se prý při své váze 120 kg otočil na pětníku ;-) a ten trefil přesně prostředek branky, kde mimo gólmana operoval i vousáč z pouště Gobi a ten míč tečoval - 1:2. Za pár minut bylo srovnáno. Jirka se krásně uvolnil přes dva hráče po levé straně a nad vyrážečku do vinglu nedal gólmanovi šanci - 2:2. A zase tlak a zase břevno. Pak to přišlo - signál dne. Kopali jsme přímák (pak jich do konce utkání přišlo ještě tolik, že by Starkovi hoši záviděli ;-) a byl to takový bermudský trojúhelník. Tuším že rozehrál Džony do strany na Milana, ten na Tomáše, který nekompromisně zavěsil - 3:2. Po změně stran jsme si řekli, že do toho půjdeme pořád naplno, a tak se stalo očekáváné, pan Pešek skóroval mezi Tomášovýma nohama (já se válel jinde), neboť ten z něj měl péro někde u krku a tam fakt protentokrát potřeba nebylo. Do konce utkání to již byla hlavně přetlačovaná a nervozita na obou stranách, neboť ke gólu měli blízko oba soupeři, ale nic. Jen namátkou: Jirka neproměnil sólo, Mongol trefil gólmana, ... silnější hráč trefil můj beton, Pešek místo prázdné brány tyč, atd. Ještě chvíli před koncem Jirka předvedl jak padá a řve faulovaný fotbalista, ale z přímáku opět nic nebylo. Zasloužená remíza tak byla zde a já si oddychl, že to byly jen tři fíky a že, jako loni, jsem si je nezařídil já sám ;-). P.S. Všimli jste si, kdo se nejvíce v utkání rozčiloval? Já jo, hráči z líhně rodiny Kopeckých: Jirka, Tomáš, Djedek ... :-)).
Soused
Komentář rozhodčího: Bojovné utkání zajímavého průběhu. Úvod vyšel týmu Manny, který se ujal dvoubrankového vedení. Senioři se však nevzdali a do přestávky třemi góly otočili. Hned po změně stran bylo ale vyrovnáno, víc však už Manny i kvůli ztrátě koncentrace nestihli. (Nejl. hráč: Tomáš)
Poločas: 3:2.
Sestava: Soused - Tomáš, Milan, Bagr, Djedek, Bulmen, Džony, Radek, Mongol, Peki, Jirka Branky a asistence: Mongol (Tomáš) 1:2, Jirka (Milan) 2:2, Tomáš (Milan) 3:2
4.kolo (So 28.4. 08:45 Tempo)
Senioři Praha "A"
-
Prague United
0
 
2
V sobotu jsme odehráli 4.kolo proti Prague United. Výkon obou týmů by nestranný pozorovatel pravděpodobně označil za děsivý a pravděpodobně by si místo fotbalu Senioru Praha pustil nějakou pěknou telenovelu na Nově.
Nebudu psát o našem soupeři ale hlavně o nás. Naše hra neměla s fotbalem nic společného, nakopávání dlouhých balónů, které jsme nesbírali my, ale náš soupeř. Při rozehrávce na krátko nás předbíhali naši protihráči. Stále nebylo komu nahrát, jelikož si nabíháme za soupeře. Myslím, že jsme nepředvedli jedinou kombinaci, kde by byli tři po sobě jdoucí přesné přihrávky. Zkrátka hrajeme hůř než Slavie a to je co říct.
Dostali jsme dva góly a to hlavně díky naší rodině. Pod jeden se podepsal můj skorošvagr, když nechal příliš prostoru útočícímu hráči při rozehrávce rohového kopu. Pod druhým jsem podepsán já, v poslední minutě jako poslední hráč na hřišti jsem přišel o míč a z následného protiútoku nám dal nejagresivnější hráč na hřišti s číslem 24 druhý gól. Co dodat? Soupeř nebyl lepší než my, byl stejně hrozný, ale měl ostřejší lokty a více štěstí. Brankář PU se vyznamenal proti Djedkově nechytatelné střele k tyči. Soused zneškodnil jeden samostatný nájezd. Z naší strany bylo vidět pár střel, které šli buď mimo bránu, nebo je obrna tečovala do zámezí, několik samostatných průniků, ale vše bez přesného zakončení... Těším se na naše první vítězství, ale takhle to kamarádi nepůjde!
Tomáš
Komentář rozhodčího: Vítězství v tomto utkání strhli z posledních sil na svou stranu přeci jen o něco fotbalovější hráči Prague United, alespoň někteří. (Nejl. hráč: Tomáš)
V poklidném podmračeném sobotním dopoledni se na Pankráci rozhodly utkat dvě mužstva: jedno mládím oplívající (MY) a jedno stářím poznamenané (ONI). Začalo to klidně, až přátelsky. My jsme měli jako obvykle obsypanou střídačku, zatímco soupeř měl jednoho na střídání a zdálo se, že by se mohli staroušové uhonit. Ale klasika, neuhonili se, a za vydatného upískávání rozhodčího se to na hříšti začalo přiostřovat. Sám jsem na vlastní kůži pocítil křivdu rozhodčího, když do mě naběhl vetchý stařík a odrazil se od mých pár kil jak tenisák od betonu a skácel se na zem, což rozhodčí samozřejně písknul. Ještě více mě však udivilo, když jsme zahrávali aut, já stál jak kůl ve vápně, a jen jsem sledoval jak míč letí za mě na vyleštěnou kouli Honzy Vlčka, kterému situaci usnadnil brankář, který vyskočil a srazil svého jediného obránce k zemi, a tak Vlčák hlavičkou k radosti všech zavěsil. Jenže radost to udělalo i rozhodčímu, který se rozhodl odpískat faul na zbitého obránce a vůbec mu nevadilo, že ho složil někdo jíný.
Po nějaké situaci, kdy jsem se ocitl před vápnem, se po takové polostřele polocentru míč ocitl před Mongolem a ten se kupodivu nezmýlil a pověsil to do sítě 1:0. Bohužel mi za pár minut při jednom bagristickým střetu protihráč prošlápl kotník a vypadá to, že si zase delší chvíli nezahraji, "výron jak prase".
Dále se stala neuvěřítelná věc viděl jsem De-ja-vu, kdy Vlčák zopakoval svou hlavičku (měl by si tu palici chlapec holit častěji) a najednou jsme vedli 2:0. Ale jak je naším dobrým zvykem, spoluhráčům jsme chodili pro míče nezdržovali rohehrávání a vůbec se chovali jako kdyby jsme nehráli fotbal se stalo to, že po celkem pěkné narážečce od půlky se staroušci dostali až před bránu a prostě to tam Sousedovi foukli 2:1. Naše chování se nezměnilo, jenom kupodivu padali branky už jen na stranu soupeře. Honzíkův (technicky skoro hattrickový) gól na 3:1 a následné Džonyho zvýšení před koncem na 4:1 završilo toto hnusné sobotní dopoledne.
čus Bagrus Hezus
Komentář rozhodčího: Přes početní převahu, na střídačce Seniorů, se hrál vyrovnaný zápas a branky padaly jen po hrubých chybách. Závěr byl dost hektický, hráči Černého mostu, konkrétně Honzík svými tvrdými zákroky utkání zbytečně vyhrotil.
Původně sem začátkem svýho zápichu obviňoval Souseda, že mi neposlal góly a asistence, takže budu působit maličko chaoticky. Nicméně pak sem si řekl, že by bylo nefér zapomenout na někoho, kdo se důležitou měrou podílel na průběhu zápasu, a proto sem Seda požádal, aby to přeci jenom poslal... nicméně když si teď zpětně pročítám svůj zápich z nutkání, zjišťuju, že to na jeho chaotičnosti mnoho neubralo....
Začal bych těma míň zdařilejma momentama...
Chmurné okamžiky zápasu:
1. začátek zápasu - nebyl moc dobrej, motali sme se jak nudle v bandě a netušili, která bije. Soupeřovic útočník, s číslem dvacet (kterýho nám Tomáš popsal coby lehkonohou gazelu - rozuměj jeho pohyb, ne vizáž) nám na začátku ukázal, že to s nim asi nebude moc legrace. Během prvních pár minut třikrát ohrozil Souseda (náš gólman) hlavou, pak to zkoušel i nohou, ale Soused ač třikrát rozklekl, ani jednou nepodlehl.
2. První gól v naší síťovce - ... nebudu to prodlužovat... já, coby obránce, sem se vysunul dopředu, Džony, coby útočník se za mě vrátil, tím sme však spoluhráče zmátli natolik, že se už nikdo další nehodlal vrátit... vzhledem k čipernosti soupeře z toho byl poměrně jednoduchej gól...
3. Druhej gól v naší síťovce- myslim, že první gól, co sme dostali, byl ten po Bagří čumendě. Starej Bagr při standartce důkladně sledoval hráče, kterýho hlídal, jenom při tom trochu zapomněl koukat na balón, což v důsledku resultovalo v dost povedenou střelu, která skončila za Sousedem.
4. třetí gól v naší síťovce - ani tady bych to zbytečně neprodlužoval... vodflák sem pana Dvacítku u středový čáry, dostal sem housle, potom ten řízek obešel ještě jednoho statistu v naší obraně a prostřelil Souseda... vcelku pěknej gól, kterej už nic neřešil, protože v tý době sme už dost vedli, čímž se dostávám k našim světlým okamžikům...
Světlé okamžiky zápasu:
1. první světlej okamžik, co si vybavuju je skutečnost, že Soused si téměř srazil do brány vcelku neškodnej nízkej centr. Snažil se ho zakleknout, což mu nevyšlo, meruna mu prolítla mezi nohama, a v tu chvíli sme mohli bejt šťastný, že má ty nohy tak křivý, že se to nedostalo do branky....
2. náš první gól... pokud si pamatuju, byl vyrovnávací, tzv. kontaktní, Milan "našel" Tomáše, kterýmu je v podstatě jedno, kde se zrovna s míčem nachází, ani moc nemusí vidět branku, protože co mu stojí ve výhledu na bránu, si ten míč stejně vezme s sebou na cestu za brankářem. Toho soupeř neměl zrovna v dobrý formě, takže srovnáno...
3. náš druhej gól - maličko sem si nebyl jistej, do kterejch okamžiků ho zařadit, nakonec sem se rozhodl pro světlý... Za tenhle gól dostal asistenci Mongol, ale zasloužil by si jí spíš Soused. Milan vybojoval na lajně míč, proběhl s ním autem, kterej neviděl snad jenom rozhodčí, a tak se rozhodl, že bude čestnej a přestal hrát. Když ho všichni napodobili a přestali hrát taky, tak se rozječel náš Soused (on je původem z Kanady - a má tenhle typ gólů moc rád), "kurva hráááj, neni to pískaný" "... a tak Milan běžel...." teda běžel k bráně, kde vcelku bez problému dal gól na dvajedna... už sem viděl spoustu čestnějších okamžiků, ale pyčo... čest nám zápas nevyhraje... no ni?
4. náš třetí gól, čtvrtej gól a pátej gól - byly naprosto regulerní, padly "převážne" po docela hezkejch akcích (převážně píšu proto, že Tomův gól z výkopu od brány nepovažuju za hezkou akci, ale za Sousedovinu jako prase:-) a popravdě... bylo docela vidět, že kdybychom měli takovýchhle soupeřů víc, asi by se to na naší hře dost podepsalo... protože, světe div se, občas sme i kombinovali...
5. druhá půle (krom toho zajeblýho třetího gólu, kterej začal mejma houslema) ... byla dobrá, obrana fungovala, záloha se vracela, útok se hejbal, přihrávky fungovaly, když nezafungovaly, ten kdo zkazil, se i vrátil... prostě druhá půle z naší strany byla docela OK.
...koukam, že už sem zase zbytečně dlouhej, takže se mejte...
Lupus
Komentář rozhodčího: I když Senioři obdrželi první gól, nevzdali se a ve zbylém čase dovršili obrat ve svůj prospěch. Rozhodčí měli pevné nervy (drželi na uzdě) s hráčem Tichým z Tycho de Brahe. Měli s ním slitování, i když si ho nezasloužil a nevyloučili ho. Tycho neměli totiž nikoho na střídání.
Poločas: 2:2.
Sestava: Soused - Bagr, Milan, Tomáš, Lupus, Bulmen, Djedek, Peki, Džony, Mongol Branky a asistence: Tomáš (Milan) 1:1, Milan (Mongol) 2:1, Džony (Milan) 3:2, Tomáš 4:2, Milan (Mongol) 5:2
7.kolo (So 19.5. 10:00 Pankrác 1)
Senioři Praha "A"
-
Stars beer
2
 
0
V sobotu ráno bylo opět krásně.Před zápasem jen počasí po hřála i výhra.Soupeřem Nám byl tým Stars Beer.Od začátku jsme přečnívali soupeře rychlostí a vytvářeli si šance.Jako obvykle zakončení nebylo moc přesné( já spálil minimálně 2 ).A pak z jednoho nepřesného zakončení byla branka.Pokud si dobře pamatuju tak šlo o prodloužený vysoký míč , neslanou nemastnou střelu , teč a kde se vzal , tu se vzal gól.Soupeř směrem na naší branku nic moc nepředved.Do druhé půle jsme nastoupili s cílem dát druhou branku a pojistit vedení.Tím se pro soupeře otevřela občas okénka v naší obraně.Naštěstí jejich zakončení bylo stejné jako naše a kliku neměli.Jo a nám se nějak povedlo dát druhý gól.Zrovna sem se věnoval Matýskovi takže komentář k tomu nemám.Jo a taky sem měl 100% šanci a jako obvykle to zazdil.Vtom mi trochu začíná šlapat na paty Peki.Jinak si taky pamatuju Mongolovi šlapáky skoro při každém souboji o míč a Sousedovu opici.Jinak můžeme být rádi , že soupeř byl slaboučkej a náš průměrný výkon stačil.Ne vždy to tak bude , takže musíme zabrat.
Nejlepší hráč: Djony
Největší spalovač šancí: To nepotřebuje komentář
Největší ožrala: Soused
Radek
Komentář rozhodčího: Vcelku vyrovnané utkání rozhodla větší přesnost Seniorů, kteří kazili méně než Stars. První velká chyba Stars přišla již ve druhé minutě. Utkání bylo velmi slušně vedené a téměř bez faulů, což prospělo i samotné hře. (Nejl. hráč: Bagr) Poločas: 1:0.
Sestava: Soused - Bagr, Bulmen, Lupus, Milan, Džony, Mongol, Peki, Radek Branky a asistence: Peki (Milan) 1:0, Bagr (Lupus) 2:0
8.kolo (So 26.5. 10:00 Pankrác 1)
Senioři Praha "A"
-
Torpedo Praclub
5
 
3
Popis utkání:
Tak jsme se jako obvykle přišli trápit u sobotního slunného dopoledne na Pankrác. Začátek utkání vypadal velmi dobře, jelikož Johny hned po rozehrání soupeře sebral balón, udělal dvě kliky a propálil stále ztvrdlého brankáře. Vzápětí Soused vyhodil míč směrem Mallorca, míč přeskočil obránce a Mongol s přehledem přeloboval brankáře. Následně přišly silné chvilky soupeře, kdy po zpracování míče na našem vápně tělnatý útočník soupeře z otočky obstřelil Souseda - 2:1. Následně po vhozeném autu soupeře míč postupně přeskočil tři pány obránce, útočník, jinak skvělý gólman pouze vyrazil a bum, gól na 2:2. Následně jsme vyvinuli tlak, že se z toho 1/2 týmu málem posrala a Mongol a Peki se nám z toho zranili. První poločas skončil, posilnili jsme se cigárem a nastoupili do druhého poločasu. V něm bylo k vidění neviděné a k slyšení neslyšené. Gól na :2 pro nás zařídil po Milanově autu fantastickým naběhnutím a krásnou hlavičkou k tyči Dědek. Poté přišla klasická akce pro rubriku televize Nova "Blbec na konec". Zoufalý útočník soupeře z vápna zakopnul míč směrem k naší bráně a ten se bez jediného problému díky bleskové reakci našeho gólmana snesl až do levého vinglu naší brány. Tedy 3:3. Naštěstí soupeř, který byl bez střídání, odešel fyzicky a pouštěl nás čím dál tím více do útoku. Následně Honza z první napálil balón z 10 metrů směrem brána soupeře a gólman bez reakce si nechal vsítit na 4:3. Poslední naší akcí byla moje střela, kterou před gólmanem tečoval Peki. Pod pojmem "moje střela" si představte krtka tak skvěle kopnutýho, že mi z toho málem upadla noha a míč letící rychlostí 7,53 km/h směrem brána. Pravděpodobně se jednalo o nejhaluznější akci zápasu vůbec, ale výsledek 5: lze považovat za úspěch. S pozdravem tužte prdele, příště nám budou natrženy
V sobotu dopoledne se nás na pankráckém hřišti sešlo 7 statečných, aby jseme bránili naše domácí hřiště před nájezdníky odněkud z Proseka. Na před zápasové bojové poradě jsem pak dali dohromady taktiku. Tradiční taktiku dáme o gól víc než soupeř jsem přece jen více rozvinuli. „Necháme je chvíli hrát, ať víme co jsou zač a pak se uvidí. Protože se Soused vyvaloval někde na Malorce stoupnul si mezi tyče Bulmen a mohlo se začít. Prvních deset minut bylo docela nudných. Soupeř díky naší pečlivé obraně nic nepředvedl a Bulmen se v bráně docela nudil. Aby se trochu zahřál vyrážel střely co lítaly metr od tyček a udržoval se tak v rytmu. Když nic soupeř nepředvedl začali jsme se snažit i my, ale bohužel se nám nepodařilo dát pořádnou finální přihrávku nebo když ano tak zpracování nebylo z naší strany stoprocentní. Nejhezčí akcí vymyslel Konda. Statečně se vrhnul mezi tři soupeřovi obránce, dva z nich obešel, ale bohužel když už se chystal nahrát zcela volnému Pekimu, zákeřný míč (byl soupeřův, ty naše se jim nezdály dost kulatý), mu skočil pod nohy a bohužel nebylo z této akce nic.
Největší naši šanci v prvním poločase měl Milan. Jeho střelu po přímém kopu (jednom z mnoha v zápase), tečoval soupeřův hráč tak šikovně, že málem zapadla do horního rohu soupeřovy branky. Šance měl i soupeř, a Bulmen musel párkrát zasahovat. Do největší šance se soupeř dostal až pár vteřin před koncem poločasu. Po jednom autu míč poskakoval asi metr od brankové čáry, ale než mohl nepřátelský útočník zakončit Pekiho obraný skluz mu šanci překazil. A tak konec poločasu byl ve znamení narůstající frustrace a podráždění soupeřových hráčů.
O poločase jsem si pak stanovili taktiku do druhé půle: a to necháme je hrát, budeme poctivě bránit a pak jim ho tam fouknem z nějakýho brejku. Naše šance, ale přišli hned v úvodu poločasu. Konda zablokoval soupeřovu přihrávku kolenem, načeš začal soupeřův hráč hystericky řvát „ruka ruka“. Mimochodem to je taktika, kterou soupeř z oblibou používá kdykoliv když míč zahraje člověk kdekoliv nad kotníkem. Soupeři pak tímto řevem byli poněkud zaskočeni, takže se ke mě míč dostal na hranici vápna, já si vzpomněl na Karla Poborského a pokusil se přelobovat vyběhnutého soupeřova brankáře, ale míč skončil těsně nad břevnem. Za minutu se po autu dostal k zakončení Mongol, ale bohužel se tak soustředil na to aby se trefil brankáři mezi nohy až minul branku. Pak pálil Johny do tyče a po něm Milan jen těsně vedle. Frustrovaní soupeřovi hráči si pak začali vybíjet zlost na rozhodčím, a já osobně si myslím, že pokud na vás nějakej idiot řve že ste kretén, protože jste neviděl faul, který se zrodil jen v jeho chorém mozku zaslouží víc než jen žlutou kartu.
Naše hvězdná chvíle přišla asi v polovině druhého poločasu. Konda z Milanem, ubránili soupeřův útok, míče se zmocnil Bulmen a výhozem našel Johnyho. Já jsem zaclonil brankáře a ten tak nezvládnul chytit střelu, kterou po Johnyho přihrávce poslal k pravé tyči Mongol. 1:0.
Jelikož soupeři asi nejsou zvyklí moc prohrávat tak se s tímto stavem nedokázali vyrovnat. Začali stále víc kazit a vztekat se. K jediné gólové šanci jsem soupeři pomohl Já svou chybou. Podcenil jsem jeden nakopnutý míč do našeho vápna, Chtěl jsem ho nechat spadnout mimo hřiště a tak jsem se ho nesnažil odhlavičkovat. Bohužel jsem si nevšimnul cizího hráče co stál za mnou. Ten ho naštěstí poslal hlavou jen do tyče, od které se odrazil zpět, kde se ho zmocnil tygřím skokem bezchybný Bulmen. A když jseme pak v závěru ubránili útok, do kterého se zapojil i soupeřův brankář vyhráli jsem zaslouženě 1:0, protože jseme byli prostě lepší.
Mimochodem někdo nám po zápase ukradnul míč, tak možná soupeř přece jen neodjel z našeho hřiště z prázdnou.
Poločas: 0:0.
Sestava: Bulmen - Milan, Djedek, Džony, Peki, Mongol, Bagr Branky a asistence: Mongol (Džony) 1:0
10.kolo (So 9.6. 10:00 Pankrác 1)
Senioři Praha "A"
-
PK Huňáč
2
 
1
S vědomím, že chceme-li bojovat o postup, musíme vyhrát, jsme nastoupili proti partě Huňáčů. Nutno podotknout, že se nás sešlo jak sraček a že z Huňáčů to pořádně táhlo ;-). Nejprve se rozhodilo složení obrany a útoku a pak se šlo na věc. Prakticky od úvodu bylo zřejmé, že většina hry se bude odehrávat na polovině soupeře. Faktorů, hovořících pro tohle, bylo několik: počet, věk, váha, alkohol :-)). Šancí jsme měli celkem hodně, ale bohužel, buď jsme zkoušeli jesle, což byl prostor, který měl brankář dobře pokrytý, nebo jsme netrefili branku. Nicméně zhruba po patnácti minutách jsme konečně udeřili ... no udeřili. Bulmen udělal na zemi provaz kombinovaný s otočkou a v leže zasunul. Za chvíli už mohlo být 2:0, jenže Džonyho střela olízla jen tyč. Soupeř se dostal prakticky jen do jedné vážnější šance, když rozehrál akci středem, přihrál na křídlo, ale střela skončila na mém těle :-). Po změně stran se obrázek opakoval. My útočili a útočili, ale gól nikde. Lupus šance hlavou, Bulmen mraky šancí (i hlavou) atd. Xkrát míč prolítl před volnou brankou a my ho nedokázali zkrotit do sítě. To se podařilo až Lupusovi, když po Tomášově autu sám před brankou skóroval svým kolínkem - 2:0. Z ojedinělé šance soupeř nejprve mohl vsítit ... ale bleskurychlým přesunem jsem míč vyrazil kolenem ;-), a pak také vsítil. Klasické přečíslení ... Bulmen se stáhl od středního útočníka na přihrávajícího, ten mu to samozřejmě poslal a ten ještě kus doleva, kde stál volný hráč na hranici vápna a bylo to 2:1. Deset minut do konce utkání a nervy na pochodu. Zcela zbytečně! Pár minut před závěrem jsme i přes urputné bránění mohli o výhru přijít. Obrana se tak úžasně rozestoupila, že na vápně se najednou ocitl dlouhán s míčem na noze. Tak dlouho rozmýšlel, až to trefil přesně doprostřed! Uff.
P.S.: Málem zabili Malinu :-).
Recenze nového českého filmu přicházejícího do kin
Film vypráví o strastech mladého nadějného týmu, který se důstojně snaží sehrát životně důležitý zápas.
Hrají: Jan Legát, Milan Plánička, Roman Pekárek, Jan Vlček, Lukáš Holubec, Tomáš Danda, Radek Maxima, Jiří Musílek, Roman Kňap
Produkce: Senioři Praha
Režie: Jan Legát
Na úvod je třeba podotknout, že na poslední film z produkce Senioři Praha se opravdu čekalo z velkým napětím. Posledních šest filmů se setkalo z velkým úspěchem, a kdo na DVD nevlastní dnes již legendární Slepičí úlet pt. 9 – The Humiliation of Lady Bird není pravověrným filmovým fanouškem. Nevím, jestli jako sběhlý recenzent nejsem poněkud neobjektivní, ale poslední díl této ságy u mě vyvolal pocit bezmoci.
Film sám o sobě má vše potřebné – akci, zradu, bezmoc, naději i neutuchající touhu po úspěchu. Avšak přeci jen něco chybí. Nevím, jestli je to absence jakékoli milostné zápletky, ale na to už jsme si přece jenom stačili u filmů této produkce zvyknout. Přesto bych ale režisérovi doporučil, aby se pro případné další filmy této série zkusil poohlédnout po zástupci něžného pohlaví, třeba by to samotnému filmu pomohlo.
A teď k samotnému filmu. Příběh je veskrze jednoznačný, jak jsme již ostatně zvyklí. Touha po vítězství a postupu je velká, chybí pouze jeden jediný souboj zla s dobrem. Film je orámován dvěmi bravurně vyvedenými akčními scénami. První nás uchváceně vtáhne do děje hned v úvodích sekundách filmu, kdy Mongol (v podání mladého a talenovaného Lukáše Holubce) a jeho přítel Johny (ostřílený herec Jan Legát) vyřeší těžkou životní situaci s grácií sobě vlastní. Na závěr ještě vypjatý souboj v podání Bagra (Roman Kňap) a Toma (Tomáš Danda) ustí v dlouho očekávanou jiskřičku naděje, která ale bohužel není zužitkována a naplněna. Střední část filmu je bohužel poznamenána neustálým tlakem gangu KTB, který si na území nepřítele dělá co chce, a nakonec připraví tým o vytoužený cíl.
Celkový výkon ostatních herců by se dal jen těžko shrnout. Snaha Míly (herec s neutuchající energií Milan Plánička), který se snaží individuálně řešit problémy celé skupiny kamarádů, často ztroskotává na neschopnosti se domluvit s ostatními. Soused (Roman Pekárek) pod tíhou argumentů členů KTB často ustupuje a nedokáže si udělat pořádek ani ve vlastím domově, zde reprezentováno jeho svatyní. I přes občasnou argumentační převahu našich hrdinů, kdy tři z nich soupeří jen s jedním zástupcem KTB, nedokážou dotáhnout akci ke zdařilému konci. Bulman (všem dobře známý Jiří Musílek) a Radek (Radek Maxima) se svými individuálními schopnostmi nemůžou jen tak lehce přinést spásu celému týmu. Hrdina dívčích srdcí Lupus (Jan Vlček), ač radost pohledět, nedokáže silou svých argumentů zvrátit nepříznivý průběh. Zde je jasně vidět platnost otřepaného pravidla – když se netáhne za jeden provaz, tak to prostě nejde.
Celkově film zanechává hořkou pachuť v ústech. Žádny happyend (což normálně nemusí být na škodu, ale v případě tohoto žánru přeci jenom chybí) a chabý výkon celého ansámblu jako týmu podtrhuje celkovou bezútěšnou atmosféru celého snímku. Jako kdyby režisér vyčerpal inspiraci ve svých posledních filmech a dnes mu zbýva jen malý odvar někdejšího naturelu a uměleckého výraziva.
Přesto neházejme flintu do žita. Stále jsou filmy Seniorů koukatelné a mají na víc, a mě nezbývá než popřát hodně štěstí v příštím díle, který je již plánován na podzim tohoto roku.
Hodnocení: 46%
Amur
Poločas: 1:2
Sestava: Soused - Tomáš, Milan, Bulmen, Bagr, Peki, Džony, Mongol, Radek. Branky a asistence: Mongol (Džony) 1:0, Tomáš (Bagr) 2:3